Spolu dokážou žít jenom křečci z jednoho vrhu, ale jen pár týdnů po odstavení od matky. Potom začínají mezi sebou soupeřit. Začíná to pištěním, vzájemnými boji o jídlo, o teritorium. Jestli tyhle příznaky soupeření přehlídnete, může se stát, že se křečci velmi vážně vzájemně zraní nebo dokonce zabijí.
Často si chovatelé kladou otázku, jestli samotnému křečkovi není smutno. Určitě není. Kreček je samotář a i ve volné přírodě se s opačným pohlavím setkává jenom v období páření. Když se budete křečkovi pravidelně věnovat, tak samotou rozhodně trpět nebude.
Když se i přes tohle varování rozhodnete chovat dva nebo více křečků v jedné kleci, je dobré mít v záloze ještě jednu klec nebo terárium. Agresivita a vzájemná nevraživost se může objevit kdykoliv i u velmi mírumilovných křečků.
V koloniích můžou žít jen křečíci roborowského.